off-the-road

V týdnu mi volal Lukáš, že na sobotu hlásí pěkné počasí, a tak jsme se dohovořili, že zase někam vyrazíme. Měl jsem sice původně úplně jiné plány a tajně jsem doufal, že bude pršet, ale už od rána svítící slunéčko mne z tohoto mého přání vyvedlo. Nu což, však ono to počká. Po třinácté hodině, s tradyčním čtvrthodinovým zpožděním jsem jej tedy vyzvedl u něj před barákem a vyrazili jsme ořem ocelovým směrem na Křižánky. Náš cíl byl totiž jasný. Bílá skála.

Při jednom rozhovoru s Václavem Tučkem starším jsem se dozvěděl, že chce jet někdy v červenci do pohoří Rätikon. Že pojede sám, a jestli budu chtít, můžu jet s ním. V pohoří Rätikon jsem již byl před dvěma lety v rámci aklimatizace na nejvyšší hoře Lichtenštejnska Grauspitz, hory jsou to opravdu krásné, a tak jsem s nabídkou souhlasil. Plán byl následující. Během šesti dní, včetně dopravy na místo a zpět, vystoupit na Naafkopf a Schezaplanu. Hora Naafkopf (2571m n.m.) je zajímavá tím, že je to tzv. trojmezní hora. Protínají se zde hranice tří států a to Lichtenštejnska, Rakouska a Švýcarska. Druhý cíl, Schesaplana (2965m n.m.) je nejvyšší vrchol v Rätikonu.

Vstávám poněkud brzy. Dopoledne. Jedu se totiž podívat do HB zda-li tam nemají nějaké kalhoty a triko od RockHornů. Zapomněl jsem si totiž v Práglu svoje hadříky, které ve většině případů při lezení používám. I když jsem prolezl celý RoadOutdoor, narazil jsem tam jen na jakýsi zimní model. Nedá se nic dělat, budu muset lézt v dlouhých zelených Long Lizardech a doma snad nějaké bavlněné tričko taky najdu. Ve výloze knihkupectví na náměstí zahlédnu plakát na další ročník Silly Hill Contest a zděšeně zjišťuji, že je to už dnes. Dva ročníky jsem navštívil, ale letos to asi nedopadne. Ještě volám Lukášovi, jestli by nechtěl změnit dnešní plány. Místo lezení, koukání na mountainboarďáky. Nechtěl. Tak se ještě domlouváme, že místo chotěbořských Koukalek dáme něco většího. Drátník, nebo Čtyři palice.

Odhodlán stvořit další z textů o lezení, sedím v kavárně Globe kdesi na Pštrossově ulici (pštros s dvěma es snad může být jen v Praze). Na stolku mi leží cappuccino a já se ještě pomalu dostávám z nastalého komunikačního šoku. Ač jsem na slečnu hovořil česky, ona na mne zásadně mluvila jazykem anglickým. Navíc tu mají tmu a tak toho asi moc nesesmolím. Nemám podsvícenou klávesnici. Takže konec kafaření, začneme s lezením.

Chtěl jsem něco napsat o zatím posledním lezeckém srazu u Gutovky, ale už od rána se mi ten den nedařil, tak to vezmu jen krátce. S mayyou jsme se sešli před 18h u stěny. Tentokrát tam byla dříve než já . Stěna byla narvaná k prasknutí a tak jsme začali něco zkoušet jen tam kde bylo méně lidu. Dneska jsem byl v práci za blbce. Víš jaký je rozdíl mezi 400Pa a 0,4bar? Velkej!

Den se sešel se dnem a už je tu další společná akce outdoorfora. Původně jsem měl jít tradičně jen já s mayyou. Nenechali jsme si to pro sebe a tak se postupně přihlásili i další členové. Krabat, ktx, Ij, ZbynekN a velké pardubické překvapení Sirael, tedy vlastně Sirah.